Současná doba klade důraz na zdravou výživu a na správný příjem vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Nejen v reklamách jsme dennodenně zahlceni tím, jak důležité je konzumovat ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny nebo superpotraviny, které našemu tělu zajistí dostatek potřebných živin. Příjem vitamínů z potravy je nepochybně základním pilířem zdraví, nicméně v dnešní době už to bohužel samo o sobě často nestačí.
Jak tělo využívá živiny?
Trávení začíná už v ústech, kde enzymy ve slinách začnou rozkládat sacharidy. V žaludku a střevech se pak živiny dále štěpí na základní molekuly, které se následně vstřebávají do krevního oběhu a distribuují do všech tkání. Buňky využívají tyto živiny pro výrobu energie v mitochondriích, pro opravu poškození, růst a podporu imunity.
I přes skutečnost, že jíme více než kdy jindy, jsme méně zdraví a máme větší deficity i základních vitamínů a minerálních látek. Na vině je totiž fakt, že průměrná strava je velmi bohatá průmyslově zpracované potraviny s nízkým obsahem živin. Dostatečný a pestrý příjem živin je pro tělo ovšem zásadní. Každý typ živiny má svou unikátní úlohu a vzájemně se doplňují, aby organismus fungoval co nejlépe. Proč tedy řada lidí musí sáhnout po doplňcích stravy?
-
Snižující se kvalita potravin
V minulosti byla půda přirozeně bohatá na živiny, což se také projevovalo na složení potravin. Intenzivní zemědělství s maximalizací výnosů a používání umělých hnojiv a pesticidů ovšem způsobuje, že půda ztrácí své přirozené bohatství. Ovoce a zelenina tak obsahují mnohem méně vitamínů a minerálních látek než před desítkami let. Studie publikované British Journal of Nutrition zaznamenaly pokles vitamínu C v běžných druzích ovoce a zeleniny mezi 20 – 30 % během posledních 60 let.
-
Ztráta živin během přepravy a skladování
Dalším nezanedbatelným faktorem, který vede ke snížení vitamínů v naší stravě, je dlouhá doba skladování. Ovoce a zelenina často cestují přes polovinu světa, než se dostanou na pulty obchodů, přičemž během této doby dochází k postupné ztrátě živin, zejména vitamínu C, který je velmi citlivý na světlo, teplo a oxidaci.
-
Náročnější životní styl
Současný rychlý životní styl, časté vystavování stresu a vysoké pracovní tempo kladou na náš organismus značné nároky. V těchto podmínkách spotřebováváme více vitamínů, především vitamínů skupiny B, které jsou nezbytné pro správné fungování nervové soustavy. Stres navíc podporuje produkci volných radikálů, které mohou poškodit buňky, a proto máme zvýšenou potřebu antioxidantů jako vitamín C a E. Také sportovci, lidé s vysokou fyzickou aktivitou nebo kuřáci vykazují vyšší nároky na živiny.
-
Snížená schopnost vstřebávání živin
S přibývajícím věkem se schopnost našeho těla vstřebávat vitamíny a minerální látky snižuje. Lidé mohou trpět problémy s trávením a oslabenou střevní mikroflórou, což vede ke zhoršené absorpci některých klíčových vitamínů. Podobné problémy mohou mít i lidé trpící celiakií nebo jinými onemocněními trávicího traktu.
-
Diety a stravovací návyky
Veganství, vegetariánství, ketodieta nebo nízkosacharidová dieta mají své nesporné benefity, ale každý způsob stravování má i svá úskalí z hlediska dostatečného příjmu všech nezbytných živin. Například vegani, kteří nekonzumují živočišné produkty, jsou často náchylní k deficitu vitamínu B12, železa, zinku nebo omega-3 mastných kyselin. Pokud tedy dodržujete určitý stravovací režim, je nezbytné zároveň hlídat svůj příjem živin nebo zvážit doplňky stravy.
-
Chudý jídelníček
Ačkoliv je dnes dostupnost potravin větší než kdykoliv předtím, jídelníčky řady lidí zůstávají velmi monotónní. Konzumace rychlého občerstvení, polotovarů a nedostatek čerstvé zeleniny a ovoce může vést k nedostatku důležitých vitamínů a minerálních látek, jako je hořčík, vitamín D nebo vitamín C. Ačkoliv se to může zdát jako paradox, nedostatek některých živin často postihuje i lidi s nadváhou nebo obezitou, kteří sice mají dostatek energie, ale jejich strava je chudá na mikroživiny.
Kdy je třeba sáhnout po doplňcích?
I když se snažíme jíst zdravě, pestře a vyváženě, může být velmi obtížné zajistit dostatečný přísun všech vitamínů, minerálních látek a stopových prvků pouze prostřednictvím stravy. Doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy, ale mohou ji obohatit ve chvíli, kdy máme omezené možnosti přijímat některé živiny z potravy.
Zdroje:
- British Journal of Nutrition
- JOPP, Andreas. Vitaminy a stopové prvky pro zdraví: optimalizace látkové výměny: význam pro imunitní a nervový systém: osobní program minerálních látek. Praha: Eminent, 2014. ISBN 978-80-7281-489-3.
- ROSS, A.C. a kol. Modern Nutrition in Health and Disease. 11. vydání. Jones & Bartlett Learning, 2020. ISBN 9781284229851.
- STRYER, L. a kol. Biochemistry. 9. vydání. W. H. Freeman, 2019. ISBN 9781319234362.
- Supplements vs Food: The Truth Behind Multi-Vitamins and Eating Right
- Vitaminy a vybrané aspekty jejich stability a biologické dostupnosti pro lékárenskou praxi